První ze dvou dílů o letošní sezoně české reprezentace v AI olympiádách.

Úspěch prvního národního AI týmu

Česká republika má první medaile z mezinárodní olympiády v umělé inteligenci.

Národní tým tvořili Tomáš Řádek a Oto Sládek ze SPŠE Pardubice, Jan Herza z VOŠ a SPŠE Františka Křižíka a Patrik Řezníček z Academic School Uherské Hradiště. Z IOAI v Astaně přivezl Jan Herza stříbro a Patrik Řezníček bronz. Na červencové evropské EUROAI olympiádě v Kluži byl z celé výpravy nejsilnější Tomáš Řádek.

To je pro první národní AI tým obrovský úspěch. IOAI se letos v Astaně zúčastnilo přes tři sta studentů ze zhruba stovky zemí. Čekalo je šest úloh, každá s limitem pět až dvanáct minut výpočetního času na jedné grafické kartě a bez přístupu k internetu.

AI úlohy světového formátu

(konkrétní zadání najdete ve zdrojích uvedeních na konci článku):

• seřadit zpřeházené nahrávky mluveného dialogu zpět do původního pořadí,

• předpovědět další krok robota z obrázku jeho místnosti a pokynu v angličtině, přičemž každý robot má vlastní návyky, které je potřeba z dat odkoukat,

• najít v textu přesné místo, kde lidské psaní přechází do pokračování vygenerovaného jazykovým modelem,

• vytvořit nepatrné změny v pixelech fotografie tak, aby se dva různé obrazové klasifikátory rozešly v odpovědi,

• natrénovat od nuly neuronovou síť, která aproximuje neznámou prostorovou funkci.

Žádná z těch úloh nemá postup, který by se dal někde nastudovat a zopakovat. A nejsou těžké jen na středoškoláka: u poslední z nich dosáhl vědecký výbor olympiády — tedy lidé, kteří ji sami sestavili — skóre 63,5 ze sta.

Upřímně: s takovým zadáním by měla problém i většina vysokoškoláků z oboru. Naši reprezentanti jsou středoškoláci. Jan Herza se mezi třemi stovkami nejlepších mladých AI talentů světa dostal na 103. místo, Patrik Řezníček na 179. V takové konkurenci je to výsledek, kterého si nesmírně vážíme a byl by jím i bez medailí.

Chceme ale vyzdvihnout i něco, co se ve výsledkové listině nikde neobjeví: kluci fungovali jako tým. Po každém soutěžním dni si navzájem procházeli, jak ke kterému problému přistupovali, co zkusili a kde narazili, a podle toho se připravovali na další den. Čas mezi oběma olympiádami, který mohl být prázdninami, strávili společnou přípravou.

Před odjezdem navíc absolvovali třídenní AI soustředění v Plzni s přednášejícími z Fakulty aplikovaných věd ZČU, která nad olympiádou drží záštitu, a z firem BottleCap AI, Luxonis a Aimtec. Program pokryl jazykové modely a architekturu transformerů, počítačové vidění ve 3D, reinforcement learning i AI v podnikové praxi. Celé soustředění se uskutečnilo za finanční podpory Plzeňského kraje, což nám umožnilo přivítat v Plzni i hosty ze slovenského národního AI týmu.

Česká AI olympiáda přitom vznikla teprve letos a reprezentace se poprvé sešla na jaře. To, že z prvního ročníku odjeli čtyři kluci na světovou olympiádu a dva se vrátili s medailí, je nad očekávání.

Porovnání se světovou špičkou AI talentů

A právě proto, že kluci odvedli maximum toho, co se v daných podmínkách odvést dalo, má smysl se otevřeně podívat na ty podmínky.

Tři týdny před Astanou česká výprava soutěžila na první European Olympiad in Artificial Intelligence v rumunské Kluži. Soutěž má jiný a tvrdší formát: 94 soutěžících z 24 zemí, dva dny, 600 bodů — a především zákaz AI asistentů při psaní kódu. ChatGPT, Gemini ani Copilot použít nešly, stejně jako hotová řešení z cizích repozitářů. Soutěžní prostředí mělo přístup jen na platformu a na dokumentaci povolených knihoven.

Výsledek je pro nás nejcennější informací celého roku. Nejlepší český výkon byl 98 bodů z 600. Hranice bronzové medaile ležela na 122 bodech. Vítěz, Ukrajinec Roman Mielamud, měl 323.

Totéž se dá přečíst i z výsledků v Astaně, jen je to méně vidět. IOAI uděluje medaile velkoryse: zlato bral každý zhruba do 37. místa, stříbro do 110. a bronz až do 220. příčky z více než tří set soutěžících. Přesto vítěz, Rus Artem Gorochov, měl 428 bodů — téměř čtyřnásobek našeho nejlepšího výkonu (109 bodů). Polák Michał Masny skončil čtvrtý s 370 body, nejlepší Švéd měl 292 bodů.

To není neúspěch kluků. Je to zpráva o tom, kde leží světová špička AI talentů a kolik k ní ještě zbývá — a hlavně proč.

Švédsko: stejně velká země, jiný výsledek

Nejužitečnější srovnání není s Čínou. Je se Švédskem. Deset a půl milionu obyvatel, tedy prakticky stejná země jako my. V Kluži poslalo čtyři soutěžící, stejně jako my.

Všichni čtyři skončili do 15. místa a všichni čtyři přivezli medaili — dvě zlaté a dvě stříbrné. Lovmar Teo byl druhý s 293 body, nejslabší Švéd měl 183.

Rozdíl není v tom, že by švédští středoškoláci byli chytřejší. Rozdíl je v tom, co se s nimi děje mezi soutěžemi.

Švédskou reprezentaci vybírá a připravuje Kodsport, nezisková organizace, jejíž činnost sahá k roku 1990. Pořádá programátorskou olympiádu, mistrovství v kybernetické bezpečnosti, soutěž v tréninkovém programování a nově i švédskou AI olympiádu jako národní kvalifikaci. K tomu má soustředění pro různé úrovně pokročilosti, tréninkové úlohy vydávané každý měsíc a komunitu, která běží celý rok. Účast na mezinárodních soutěžích podporuje švédský Skolverket, obdoba našeho ministerstva školství.

Švédsko nemá jednu soutěž. Má jednu organizaci, která drží celou rodinu soutěží pohromadě, a AI olympiáda do ní jen přibyla jako další patro.

A tady je potřeba být k sobě poctiví v obou směrech. Nebylo by pravda říct, že u nás nic podobného neexistuje.

Programátorská kategorie Matematické olympiády vstupuje do 76. ročníku a dlouhodobě vybírá české reprezentanty na mezinárodní informatickou olympiádu. Bobřík informatiky, česká větev mezinárodního Bebrasu, oslovuje žáky od třetí třídy až po maturitu a rozvíjí informatické myšlení v měřítku desítek tisíc dětí ročně. Za obojím stojí lidé s desetiletími zkušeností s tím, jak se talent hledá a připravuje.

Důležitý krok proběhl i na základních školách. AI dětem letos uspořádalo AI olympiádu pro základní školy, se kterou jsme v úzkém kontaktu a společné kroky plánujeme i dál. Má dvě kategorie, které kopírují logiku té naší středoškolské: Truth Hunters prověřuje mediální gramotnost a kritické myšlení nad patnácti úkoly ve fiktivní sociální síti, Startup Lab je týmová a žáci v ní navrhují a staví vlastní prototyp webové aplikace s AI — a musí ho pak umět obhájit. Žák, který si tím projde v deváté třídě, má na střední škole kam pokračovat.

Chyba tedy není v tom, že by česká infrastruktura chyběla. Je v tom, že jsme na ni AI olympiádu pro středoškoláky v prvním ročníku nenapojili celou. Vznikla vedle části z ní, ne na ní.

To je zároveň nejlevnější věc, kterou můžeme napravit — a chceme s tím začít hned.

Lekce z Kluže: nestačí umět AI používat

Pravidla EUROAI pro nás nebyla komplikace, ale užitečná diagnostika. Nešlo o to, že by se nesmělo pracovat s moderním strojovým učením — standardní knihovny i předtrénované modely povolené byly, u jedné z úloh pořadatelé konkrétní model dokonce sami doporučili. Zakázaný byl asistent, který za soutěžícího navrhne postup a napíše kód.

Zbyla tedy přesně ta dovednost, o kterou v té soutěži jde: přečíst neznámé zadání, rozmyslet si, co s daty vůbec dělat, a své řešení naprogramovat a odladit sám. První den například soutěžící dostali zašuměná pozorování pohybu těles v umělých planetárních soustavách a měli z nich odvodit, které těleso obíhá které, a předpovědět budoucí polohy — navíc s podmínkou, že řešení musí doběhnout bez GPU v rozumném čase. Na takové zadání neexistuje návod, který by se dal najít a použít.

Nechceme z toho dělat argument proti generativní AI. Ta práci se softwarem zásadně usnadnila a učit studenty svět, ve kterém neexistuje, by bylo nesmyslné. Lekce je jiná: vedle schopnosti AI dobře používat potřebují studenti umět sami rozebrat problém, pracovat s daty a ověřit, jestli jejich řešení funguje. To se dobrým promptem nahradit nedá.

A hlavně — tahle schopnost se buduje měsíce, ne týdny. Nám jich letos mezi národním finále a odletem do Astany zbylo šest.

V druhém dílu se podíváme na to, jak reprezentaci vybírají a připravují země, které v Kluži i v Astaně dominovaly, co z toho jde přenést do Česka a jakých šest kroků chceme udělat do roku 2028, kdy EUROAI hostíme my v České republice.

Zdroje k prvnímu dílu

• IOAI 2026, Astana — oficiální výsledky

• EUROAI 2026, Kluž — oficiální výsledky

• Zadání IOAI 2026 — individuální soutěž

• Zadání EUROAI 2026: první den, druhý den — úlohy a soutěžní pravidla

• Soustředění národního týmu v Plzni — program a přednášející

• Kodsport Sverige — švédský systém soutěží a přípravy od roku 1990

• Matematická olympiáda, kategorie P

• Bobřík informatiky

• AI olympiáda pro základní školy — AI dětem